Kůže, pokožka

Derma neboli kůže je největším orgánem člověka, jenž by zakryl plochu o velikosti 1,6 až 1,8 m². Ač se to nemusí ani zdát váhově tvoří přibližně 7% celkové hmotnosti těla. Rozdělením na jednotlivé části ji připadá 11% na hlavu a krk, 30% na trup, 23% horní končetiny a zbylých 36% připadá na nohy. Její tloušťka má poměrně velký rozsah od 0,4 mm na víčkách či penisu až po 4 mm na zádech. Kůže kromě estetické funkce plní důležitou roli v mnoha dalších směrech. Působí jako důležitá bariéra mezi vnitřním prostředím a vnějšími škodlivými látkami, parazity a dokonce i UV zářením. K dokonalé izolaci ji napomáhá i její schopnost vylučovat odpadní látky mazovými a potními žlázami. Jejich sekrety mají totiž navíc mírné antiseptické účinky, čímž se reguluje množství bakterii na povrchu.


Potní žlázy však mají i další podstatnou úlohu, společně s cévkami zajišťují udržování stabilní teploty. Jeli potřeba zvýšit výdej tepla pro lepší ochlazování organismu, cévky se rozšíří, čímž dojde k zvýšení průtoku krve. Pokud nedostačuje ani toto opatření, přichází ke slovu pot. Na jeho odpařování je totiž potřeba poměrně velké množství akumulovaného tepla. Kůže plní i funkci smyslového orgánu. Nacházejí se v ní receptory, jenž jsou schopny reagovat na tepelné, chladové a tlakové podměty. Kůže slouží i jako důležité uložiště v tucích rozpustných vitamínů.


Potní žlázy však mají i další podstatnou úlohu, společně s cévkami zajišťují udržování stabilní teploty. Jeli potřeba zvýšit výdej tepla pro lepší ochlazování organismu, cévky se rozšíří, čímž dojde k zvýšení průtoku krve. Pokud nedostačuje ani toto opatření, přichází ke slovu pot. Na jeho odpařování je totiž potřeba poměrně velké množství akumulovaného tepla. Kůže plní i funkci smyslového orgánu. Nacházejí se v ní receptory, jenž jsou schopny reagovat na tepelné, chladové a tlakové podměty. Kůže slouží i jako důležité uložiště v tucích rozpustných vitamínů.


Pokožka obsahuje určité množství pigmentového barviva, jenž má každý jedinec dán geneticky. Jeho přítomnost rozhoduje o typu naší pokožky, což zase rozhoduje o její schopnosti nás chránit před UV zářením. Celkově rozlišujeme čtyři typy. Fototyp I je velice citlivý, během několika málo minut zarudne a jen velice málo hnědne. Fototyp II je na tom velice podobně, akorát zvládne na slunci pobývat bez ochrany delší dobu. Třetí typ je považován za jistý standart, zarudne jen někdy a dobře hnědne. Posledním typem je odolná pokožka, které téměř nikdy nezarudne a velice snadno chytá bronz. Hnědnutí má na svědomí kožní barvivo melanin. Čím máme menší schopnost jeho tvorby, tím je vyšší riziko poškození kůže, kde krom zarudnutí, může dojít i ke spálení. Defakto jde o kožní zánět zapříčiněný působením škodlivých složek slunečního záření. Jakékoliv spálení od slunce poměrně radikálně zvyšuje nebezpečí vzniku rakoviny kůže. Její nejnebezpečnější formou je maligní melanom.


Pod pokožkou se nachází vrstva pojmenovaná škára (dermis). Tato vrstva je tvořena pružnou a pevnou vazivovou vrstvou, jenž určuje pevnost a odolnost kůže. Škára je bohatě protkaná nervovými zakončeními a drobnými kapilárami. Aby bylo docíleno co nejoptimálnějšího přenosu živin, mají kapiláry zvlněné rozložení, což tvoří na pokožce ojedinělé útvary, nazývané v daktyloskopii otisky prstů. Součástí škáry jsou i potní a mazové žlázy,a folikuly vlasů a chlupů. Mazové žlázy ústí přímo na povrch kůže nebo k vlasovým cibulkám. Jeho cílem je zabraňovat vysychání kůže a omezit její promočení. Množství vyráběného mazu je přímo závislé na hladinách hormonů, což v období dospívání zapříčiňuje jeho zvýšenou tvorbu. To vede k ucpávání mazových kanálků a vzniku akné.


Třetí vrstvu kůže tvoří podkožní vazivo (hypodermis). Ta je složena z vazivových vláken zajišťujících napojení kůže ke svalstvu a určitým množstvím tukových buněk. Jejich počet je určen lokalitou, v níž se nachází a není podřízen naší hmotnosti. Množství tuku je dáno jejich schopností výrazně měnit svůj objem. Tukové buňky slouží jako izolační vrstva a ochrana před mechanickými nárazy. Schopnost rapidně měnit obsah spočívá v jejich funkci uložiště energie a vitamínů A, D, E a K. V případě nutnosti jsou schopny pohltit i toxické odpady a tukové kapénky. Hromadění těchto látek však zapříčiňuje degradaci podkožního vaziva, což se projeví jejich zbytněním a tuhnutím. To se poté projeví u žen vznikem tzv. pomerančové kůže. Celulitida je sice obzvlášť estetický problém, ale v pokročilejším stádiu může zapříčiňovat bolestivé otoky.