Atopiků v současné době mezi námi žije poměrně velké množství, některé zdroje udávají, že každý třetí má k atopii sklony. Ti šťastnější se během sezony musí vypořádat s alergickou rýmou, avšak to je jen vrcholem Alergií. U nich dochází k atypické reakci imunitního systému na běžně se vyskytující látku. Atopický ekzém je jistou formou alergie, jen zřídka se setkáváme s jiným vyvolávajícím činitelem. Jeden podstatný rozdíl tu však je, zatímco alergik má jen neadekvátní reakce imunitního systému, u atopického ekzému se vlivem dědičnosti přidávají další dva faktory. Kůže atopika je tenčí a tvoří se v ní menší množství kožních tuků. Tím dochází k jejímu vysušování narušenou schopností zadržovat vodu. Vrstva tuku má navíc i ochranou funkci, která brání alergenům pronikat do hlubších vrstev kůže. Třetím podstatným faktorem jsou přítomné odchylky v nervových zakončeních, které zapříčiňují vyšší citlivost. To zapříčiní svědivost i při menším podráždění a začíná se rozjíždět bludný kruh atopického ekzému.
K jeho projevení obvykle dojde již v kojeneckém věku. Spouštěcím mechanismem velice často bývá potravinová alergie či reakce na některý ze vzdušných alergenů. Ruku v ruce s ekzémem totiž ve valné většině přichází i alergie. S počátku lze pozorovat výsev zarudlých skvrn v oblasti tváří a čela. Skvrny se postupně proměňují na pupínky až puchýře, jenž zasáhnou celou hlavu a následně se šíří na trup a končetiny. Vyrážka se projevuje urputným svěděním, což vybízí k poškrábání, které však vše akorát zhoršuje. Za vrchol kojenecké formy je považován desátý měsíc života, kdy na dítě působí velké množství dráždivých podnětů, mezi něž se řadí i růst zubů. Další průběh je poměrně individuální. Zatímco někoho trápí menší ohraničená ložiska olupujících se šupin, druhý může trpět těžkou formou rozšířenou na velké části těla se špatnou reakcí na léčbu.
Za hraniční věk, kdy dochází ke změně atopického ekzému, se udává druhý rok života. Touto dobou u někoho může dojít k útlumu či úplnému vymizení příznaků. Dochází i ke změně obvyklejších míst vyrážky. Nejčastěji bývají zasaženy lokty, kolena, krk, zápěstí a hřbet ruky. K postupnému útlumu dochází u většiny dětí, u nichž nejpozději do dvacátého roku příznaky ustoupí. K přetrvávání v dospělosti dochází jen výjimečně u jedinců s velmi těžkým průběhem spojeným s astmatem a mnohačetnými alergiemi. Rizikovým faktorem je i zanedbaná léčba během dětství.
místo v podobě masti, krému nebo roztoku. Jejich užívání je nutné striktně dodržovat, aby se omezilo riziko vedlejších účinků. Po odeznění akutních potíží přicházejí na řadu nehormonální léky s protizánětlivým účinkem a schopností mírnit svědění. Při těžších formách atopického ekzému je medikamentní léčba doplněna o fototerapii. I na ní reaguje každý po svém a ne každému pomáhá. Jelikož je atopický ekzém ve valné většině úzce spojen s alergií, je prováděno i vyšetření na určení alergenů. Ty je nutné s okolí atopika pokud možno odstranit, aby se eliminovali podměty pro tvorbu ekzému. V místnosti by tak mělo být co nejméně volně položených věcí, aby se na nich neusazoval prach. Rovnou zapomeňte na koberec, ten není vůbec vhodný. Častější by měl být i úklid, vysávat podlahy je potřeba každý den a alespoň dvakrát do týdne mokrým hadrem stírat veškeré plochy. Jedinec s atopickým ekzémem má suchou pokožku, proto vyžaduje adekvátní vlhkost vzduchu pohybující se mezi 40 - 60 %.